Jak se obléct a připravit na portrétní focení?

04.04.2017

Rozhodli jste se zaplatit si profesionálního fotografa, aby Vám udělal kvalitní fotky? Gratuluji, protože pokud si vyberete takového, který bude odpovídat Vašemu gustu, pak to budou nejspíše jedny z těch lépe utracených peněz ve Vašem životě. Každopádně nezapomeňte na to, že kvalitní výsledek si žádá i Vaši kvalitní přípravu. A pokud jste si vybrali jako portrétního fotografa mě, dejte prosím na tyto rady. 

Džínovina funguje v přírodě skvěle, klobouk taky. Eliška říkala, že se jí doma smáli, když si ho podle mých instrukcí brala s sebou, ale na fotce by Vás nenapadlo, že je to nějak přehnané. Výraznější outfit se na focení prostě hodí. Nebojte se ho.

Fotograf musí samozřejmě udělat maximum pro to, aby byl výsledek focení stoprocentní. Bohužel pro Vás jako pro klienty je to tak, že pro dobrý výsledek je nezbytná i Vaše kvalitní příprava. Řeč je o oblečení a celkové "sebeúpravě". I nadšení. Ale aby to tak dopadlo, je potřeba, abyste vynaložili určité úsilí při přípravě také Vy. Věřte mi, že dokonalá příprava nejen fotografova, ale i Vaše, je pro dokonalý výsledek naprosto nezbytná. Ale nebojte se, určitě to zvládnete! Stačí, když se budete držet několika zásad. Z těch následujících je nejdůležitější rada číslo jedna:


Upravte se nejlépe, jak dovedete!

Kromě zásadních rodinných oslav a podobných slavnostních příležitostí není vhodnější příležitosti pro úpravu vlastního vzhledu než je portrétní focení. Snímky Vám zůstanou na celý život a už za pár let si nad nimi budete připomínat léta Vašeho života, která už se nikdy nevrátí. Proto vypadejte nejlépe jak můžete. Ano, smyslem portrétu je také zachytit Vaši osobnost, takže by bylo hloupé se oblékat do něčeho, co byste si na sebe normálně nikdy nevzali. Ale v rámci toho, co nosíte, je zapotřebí sáhnout po nejlepších kouscích ve Vašem šatníku. S ohledem na další pravidla, která uvedu níže. Pokud oddalujete návštěvu kadeřnictví, před focením je ta pravá chvíle, kdy konečně zajít! Dámy si dají zvláště záležet na líčení, není-li Vám to úplně cizí. Ale pozor! Nepřežeňte to, nejspíše budeme fotit v přírodě (kde pracuji nejraději), kam se výrazné líčení nehodí. No a pokud si už delší dobu říkáte, že by to zas chtělo přikoupit něco nového do šatníku, opět je to ta pravá chvíle.


V jednoduchosti je síla. Bílá košile bude fungovat vždy. Tmavé nebo černé kalhoty nevadí tolik, jako kdyby šlo o tmavý vršek. Jitka nepodcenila ani detaily, jako třeba hodinky za pár set tisíc...


Oblečte se podle místa, kde se fotí

Při výběru garderoby je ale důležité pamatovat na zásadu, že Vaše oblečení by mělo korespondovat s lokalitou, kde fotíme. Když tedy fotíme na poli nebo v mém milovaném Lesoparku Hostivař, neměli byste mít oblečení, ve kterém byste vyrazili do divadla, do nočního klubu nebo na pohovor. Jak už jsem zmiňoval, v devadesáti procentech fotím v přírodě, do které se skvěle hodí takový venkovský, farmářský nebo kovbojský styl (slamáky, světlá džínovina, košile, klobouky...). Pozor! Neplést s outdoorovým volnočasovým oblečením, to naopak vůbec dobře nevypadá. Dámy mají mnoho možností, u pánů (ale i dam) funguje volnočasové sako (do přírody se však moc nehodí to klasické od obleku), hezký svetr, džínová bunda a vesta. Určitě nevadí hezké, dobře padnoucí světlejší džíny. Pojďme se na oblečení podívat konkrétněji.


Jaké barvy se hodí:

bílá,

béžová,

světle šedá,

světlá džínovina,

téměř už nevhodná je tmavší modrá


Jaké barvy se nehodí:

tmavé, černé barvy,

naopak ani výrazné, křiklavé barvy

v zelené budete v přírodě splývat,

žlutá, oranžová a fialová jsou rušivé

v žádném případě si neberte nic reflexního, mám na mysli hlavně různé neonové odstíny,

výjimku z výrazných odstínů tvoří již výše zmíněná červená, je vhodná spíše u dam, ale přesto jsou podle mě lepší méně výrazné a světlé barvy, které dají fotografii v přírodě příjemnou nerušivou tonalitu.


Vzory:

Obecně je lepší vzít si oblečení čisté, tedy bez vzorů a potisků, i když jednoduchý, pravidelný a nerušivý vzor na šatech nebo košili tolik nevadí. Obrázky a potisky na oblečení ale v žádném případě nedoporučuji. Odpoutávají pozornost od Vás samotných.


Po jakých kouscích v šatníku sáhnout?

Dámy:

Dámské oblečení je velmi rozmanité a já sám nedokážu správně pojmenovat mnohé typy oblečení, ale obecně lze říci, že je lepší sáhnout po něčem zajímavějším, než jsou jen džíny a tričko. Lepší jsou tedy určitě šaty, košile, blůzy, saka apod. Na druhou stranu dobře padnoucími světlými džínami, které doplníte dobře padnoucím bílým tričkem, také nic nezkazíte.

Pánové:

Pánové bývají v oblečení konzervativnější, ale určitě je na focení lepší košile než tričko, sako (spíše volnočasové, nikoli to od obleku) než bunda apod. Obě pohlaví můžou sáhnout po doplňcích jakými jsou třeba klobouky nebo šály. Nebojte se prostě "vystylovat"!


Co nefunguje?

Již zmíněné potisky, obyčejné a vytahané obleční, naducané péřovky (naopak hezké kabáty jsou fajn, i když bývají bohužel často černé, stejně tak černá kožená bunda je tak nějak na hraně), tmavé obyčejné oblečení jako bundy, pohodlné outdoorové oblečení, co si vezmete spíše jen tak na zahradu, reflexní barvy apod.


Jak se sladit?

Pokud se fotí skupinové portréty (párové, rodinné, těhotenské apod), nebo rovnou samostatné děti, pak platí úplně to samé. Na miminkách je nejlepší bílé body bez obrázků atd. atd. Je pravda, že by k sobě skupiny měli ladit, ale já osobně velmi nemám rád nucené ladění podle výrazných barev. Portrét by měl být přece také přirozený. Takže pokud dodržíte mé výše zvedené rady, budete vlastně sladěni automaticky, ale zároveň nenuceně.

Mně se jako nejlepší praxe osvědčilo poslat si mailem nebo přes sociální síť oblečení, které jste si vybrali a já Vám řeknu, jestli ano, či spíše ne. Ale ne každému takovýto způsob vyhovuje, což chápu.


Pole, džínové šaty, světlá košile bez křiklavého vzoru, krásně upravené vlasy i fousy, vkusné líčení a je vyhráno! Představte si, jak by fotka vypadala, kdyby měli Maťa s Ondrou obyčejná černá trička a nebyli tak hezky upravení... 


Spolupracujte s fotografem

Čím více mám za sebou portrétních focení, tím spíše se utvrzuji v názoru, že dobrý výsledek nevzniká ve chvíli zmáčknutí spouště fotoaparátu, ale již při přípravě před focením. Tím nemyslím jen Vaši přípravu uvedenou výše, ale také přípravu fotografa. Já velmi často na místo focení zajedu předem. Podívám se, jak vypadá tráva, kde přesně v danou roční dobu zapadá slunce, kde jsou poskládané klády atd. Rozmyslím si, kde bych chtěl vyfotit jako pózu a celé focení, které trvá asi hodinu, si naplánuji dopředu. Focení se snažím plánovat spíše na slunné dny (což ale není nutností). Když vyjde počasí a já se pak na místě sejdu s dobře připravenými, a hlavně také dobře naladěnými klienty, se kterými se mohu dobře domluvit na průběhu focení, je vyhráno. Pak už stačí jen cvakat a všechno funguje. Tomu všemu předchází ještě letité vzdělávání se, trénink a praxe. Ta mě také naučila to, že když přijde na focení klient neupravený, nevhodně oblečený a ještě k tomu otrávený, focení bývá předem zmařené. Pak lze docílit jen průměrného, tedy pro mě osobně neuspokojivého výsledku.

Slaďte se, ale nenuceně, třeba jako Vašík a Míša. Bohatě stačí džíny podobného odstínu, bílá trička, tílka, béžový svetr a je to. Nefungovaly by nápisy, divoké vzory, obrázky... Jemný vzor květů na Vašíkově košili je nenápadný a nerušivý.  

Nebojte se pózování

Chápu, že klienti se nejvíce bojí toho, jak sami zvládnou pózovat. Ale dobrý fotograf Vám vždy řekne, jak se postavit. A věřte, že to nebolí. Já vzhledem k tomu, že většinou fotím svatebčany, rodiny a kamarády, tedy nikoli modely a modelky, fotím velmi obyčejné pózy. A vyloženě si v tom libuji a zakládám si na tom, protože si myslím, že to tak vypadá dobře, a že je to stokrát lepší než se snažit někoho našroubovat do rádoby efektní pozice, která ale není provedena dobře. Stejně tak nemusím různé "sranda pózy". Stačí si prostě pohodlně sednout, lehnout, podívat se za sebe přes rameno nebo se opřít o strom a přirozená póza je na světě. Většinou je také lepší nedívat se do objektivu. Ale to už Vám všechno řeknu na místě nebo se to dočtete v dalším článku.

Málokdo se umí přirozeně podívat do objektivu, ale ještě těžší je se přirozeně postavit. To vyřeší sednutí, lehnutí nebo opření se o strom. Míša (vlevo) má na sobě bílé šaty, které doma vypadají docela odvážně – vždy se jí směji, že se obléká jako luční víla. Na fotce to tak ale vůbec nevypadá a funguje to skvěle. To proto, že fotka výraznější oblečení výborně unese. Podobně, jako Vám v divadle nebo na koncertě nepřipadá, že by se lidé na podiu chovali nějak zvláštně. Eliška (vpravo) se dívá do objektivu přes rameno. Je to jedna z nejjednodušších, ale skvěle fungujících póz.


Všechny Vaše dotazy Vám rád zodpovím. Stačí napsat mi mail nebo zavolat.